Region
Kraj se rozkládá v oblasti jižní a středozápadní Moravy s okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo. Ve své jižní a jihovýchodní části hraničí s Rakouskem a Slovenskem. Hlavním centrem je Brno - důležitý železniční a silniční uzel s dobrým spojením do Prahy, Olomouce, ale i Bratislavy a Vídně. Západ a severozápad pokrývá Českomoravská vrchovina a oblast Moravského krasu, na východě jsou Karpaty a na jihu Národní park Podyjí a Pálava.
Kraj patří co do počtu obyvatel k největším a opomineme-li Prahu, je Brno nejlidnatější krajské město. Jeho význam proto přesahuje regionální horizont a to i v oblasti kultury anebo environmentálních, občanských a dalších iniciativ. Jsou zde důležité kulturní a vzdělávací instituce – v oblasti výtvarného umění Moravská galerie, Dům umění města Brna, Fakulta výtvarného umění VUT, Janáčkova akademie múzických umění… Jistou protiváhou je jim síť privátních či nezávislejších galerií a iniciativ – Fait Gallery, Industra, OFF/FORMAT, Terén, Vašulka Kitchen Brno a další. V environemntální a sociální sféře působí mimo jiné Nadace Veronica, Nesehnutí _či Hnutí Duha_.
Brno tak zaujímá v kraji výrazně dominantní roli. V menších městech kraje jsou kulturní, muzejní i galerijní instituce zřizované krajem nebo samotnými obcemi většinou místní důležitosti. My jsme mezi nimi zdůraznili Galerii města Blanska, která dosahuje dlouhodobě nadregionálního významu a to i přesto, že se nachází v sídle s menší kulturní tradicí. V některých městech probíhají také festivaly, letní školy, výtvarná sympozia a podobně, zmínit můžeme boskovický hudebně-literárně-výtvarný Festival pro židovskou čtvrť. Během výzkumu respondenti opakovaně uváděli, že v posledních letech narůstá poptávka po bohatší kulturní nabídce, která by doplnila lokální populárně a komerčně orientované programy (Boskovice, Znojmo, Blansko). S tím souvisí i vznik iniciativ, které si kladou za cíl vytvářet prostory pro alternativnější kulturu, ale také rozvíjet komunitní aktivity nebo zvyšovat kvalitu veřejného prostoru (Prostor v Boskovicích, Umění do Znojma a jeho projekt GaP, ČSOP v Kyjově). Mezi uváděnými důvody tohoto posunu je stěhování lidí pracujících v Brně do širšího okolí metropole, generační výměna nebo určité posuny v postojích politických reprezentací.
Mezi témata týkající se životního prostředí a s širším ohlasem patří oteplování a s tím spojené vysychání a degradace půdy, nedostatečná ochrana „Moravské Amazonie“ (Soutok) nebo v samotném Brně nový územní plán, předpokládající likvidaci zahrádkářských kolonií v centru. K ekologii má blízko umělkyně Barbora Lungová, která se vedle kulturních aktivit podílí i na péči (či ji přímo iniciovala) o vybrané přírodní lokality Kyjovska, nebo umělec Tomáš Šenkyřík, věnující se akustice krajiny a to i v souvislosti se jmenovanými problémy a lokalitami. Z dalších, kteří se věnují místním problematikám, můžeme připomenout Kateřinu Šedou a její komunitní projekty na venkovské periférii Brna i uvnitř něj, zmínit spolupráci Nadace Veronica a Jihomoravské komunitní nadace s umělkyní Sonyou Darrow, uvést bychom mohli mimo města pobývající umělce, kteří iniciují občasné aktivity (Jan Karpíšek, Hynek Skoták…), nebo vyhledávat příležitostné intervence (Global Genocide Inc. k těžbě štěrkopísku u Moravského Písku).
Jižní Morava není krajem známým masivními ekologickými či sociálními problémy a kulturní dění jejich venkovských oblastí je asi nejčastěji spojována s tradičním folklórem. Přesto, či právě proto, je tu, jak se ukazuje, značný prostor pro iniciativy a jednotlivce, kteří spojují současné umění s kvalitou života a prostředí.