Kartografie (Eko)systémů: Black Edition

Jste ti, kteří si řekli, že probudí Vary. Jak se to stalo, že jste se k tomu rozhodli? Jste rodáci z Varů a vrátili jste se po studiích zpět, nebo to bylo jinak?

Kreativní jádro Vzbuďme Vary tvoří nás pět žen (Tera Dvořáková, Tereza Hadravová, Veronika Žáková, Kateřina Konečná, Alžběta Benešová), které jsme se vrátily na Karlovarsko poté, co jsme žily na různých místech v České republice i zahraničí. Některé jsme se potkaly na prvním festivalu Vzbuďme Vary v roce 2015, který jsem iniciovala, postupně jsme přibíraly další kolegyně. Několik let jsem žila v Praze, pak v Pardubicích, kde jsem intenzivně prožívala pardubické kulturní dění kolem Divadla 29, Terra Madoda a spolku Offcity, jehož jsem členkou. Vzpomínám si, že mi Divadlo 29 okamžitě připomnělo svobodnou uměleckou atmosféru někdejšího klubu Propaganda, který ve Varech fungoval v devadesátých letech. Zanikl podobně jako další přístavy nezávislé kultury ve Varech jednadvacátého století. V roce 2014 jsem cítila, že je čas, zkusit přenést do Varů to, co jsem se v Pardubicích naučila. Členky týmu spojuje nadhled, související se zkušeností s životem jinde, a vášnivý zájem o umění, kterým se snažíme posilovat vnímavý vztah k místu, podporovat mezilidskou komunikaci, sociální vazby a sounáležitost s přírodou.

Spolupracujete s Novou Sítí a s Tancem Praha. Jsou ještě nějaké spolky v okolí, které ke spolupráci zvete?

S Novou sítí spolupracujeme od počátku. I když jsem žila jinde, sledovala jsem, co se ve Varech děje. Byla jsem si dobře vědoma toho, že to tu nebude jednoduché a že budu potřebovat mohutnou podporu. Věděla jsem, že zde zajímavé umělecké aktivity často zanikají. Nová síť byla od počátku velká mentální podpora. Od roku 2015 spolupracujeme s mnoha spolky, které zde působí. Jedním z našich cílů bylo a je snažit se místní aktéry z různých oblastí propojovat. Kontinuálně funguje spolupráce s karlovarskou designovou galerií SUPERMARKET wc/DIZAJNPARK, protože jsou nám nejblíže svými názory a snahou pečovat o kreativní prostor v regionu. Vzhledem k tomu, že nemáme vlastní prostory, tak stále navazujeme další spolupráce. Dlouhodobě také spolupracujeme s Lesní školkou Svatošky na komunitních akcích a se spolkem Bieno při podpoře místní iniciativy proměny vnitrobloku Elite.

Vaše aktivity se často odehrávají v Letohrádku Ostrov. Jaká další místa pro své akce využíváte?

To, že nemáme vlastní prostor, je pro nás překážkou, ale zároveň i výzvou testovat nové prostory, vstupovat do spolupráce s dalšími lidmi a zkoumat, jak nás mohou odlišné přístupy inspirovat. Do dalších měst poblíž Varů, jako je Ostrov nebo Jáchymov, jsem začala pronikat kvůli tomu, že Karlovy Vary skýtají jen omezené možnosti. Zároveň mě ta další místa prostě „volají“, probouzejí moji imaginaci. Mám takové osobní rčení, že „místa si vybírají lidi“, práce s místy, jejich pamětí a geniem loci je pro mě obohacující a důležitá. Název Vzbuďme Vary tak získal nový význam. Nejde jen o Karlovy Vary, ale o probouzení kulturního „varu“, což je spojené s nikdy nekončícím procesem péče o kvalitu života v daném místě.

Jaká témata ve vašich aktivitách převažují? Poukazujete na některé lokální problémy?

Společným jmenovatelem našich aktivit je upozorňovat na nevyužitý potenciál různých míst na Karlovarsku, ve vztahu k identitě obyvatel a k samotné krajině bývalého Egerlandu, potýkajícího se s vykořeněností. Uměleckými experimenty se snažíme reinterpretovat příběhy, které si dnes lidé vyprávějí, podporovat imaginaci a destilovat živé esence, podněcující tvůrčí síly. Věříme, že umění má léčebný potenciál a pomáhá vykročit z bludných kruhů. Nejde jen o místa, ale také o lidi, kteří v nich žijí a tvořivě pracují. Dlouhodobě nás zajímá fenomén lázeňské zóny Karlových Varů, léčebná krajina lázeňských lesů, zámecký park v Ostrově s barokním prostorem Letohrádku Ostrov a další. Možná, že nějak nově navazujeme na tradici péče o místa. Každé intervenci předchází průzkum historických a architektonických souvislostí i konkrétních problémů, především sociálních, kulturních a ekologických, čerpáme z antropologických, filozofických, sociologických i ekologických prací. Zajímá nás, zda se někdo tématem zabývá, a pokud nás dané téma osloví, snažíme se jej vnést do celkové koncepce a dramaturgie.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad?

Je jich celá řada. Bohužel jsme zatím nenašli způsob, jak naše aktivity dokumentovat jinak než vizuálně. Třeba festival Vzbuďme Vary 2017 se zabýval geniem loci Zámeckého vrchu, historicky nejstaršího místa v lázeňském centru. Součástí příprav bylo nejen studium historických a mýtopoetických souvislostí, hovory se starousedlíky, ale také experiment Lázeňský deník, který se zabýval vnímáním a pocity Karlovaráků, spojenými s lázeňskou zónou. Navazovaly další happeningy a performance v lázeňské zóně: festival Probublávání 2018 se zaměřoval na oživení karlovarských kolonád. Prostřednictvím performance Krajina Yumemaboroshi jsme oživili nerealizovanou původní myšlenku architekta Otruby, meditační japonskou zahradu na střeše Vřídelní kolonády. Karlovarský vnitroblok, který realizujeme společně se spolkem Bieno, je přímo zaměřen na podporu sousedské komunity, usilující o kultivaci prostoru vnitrobloku Elite. Na procházkách kulturní divočinou Do lesů vstupujeme do lázeňských lesů, zaobíráme se léčebnou krajinou, chůzí, vztahem člověka a přírody i hlubinnou ekologií. Několik našich projektů je ve fázi rozpracování. Jmenuji alespoň dlouhodobý umělecký průzkum Esence místa / Esence Thermalu, který jsme začali loni na podzim. Našim záměrem je prozkoumávat, jak znějí štěrbiny, jizvy a zlomy brutalistní architektury Thermalu, a poukazovat na společně vnímatelné vrstvy tohoto výjimečného prostoru, který však stále nějak „nezapadá“ do kulturního i veřejného prostoru města.