Kraj
Plzeňský kraj leží na jihozápadě Čech, sousedí s Bavorskem. Rozlohou je třetí největší v zemi, ale hustota zalidnění je druhá nejnižší. Kraji dominuje metropolitní Plzeň, čtvrté největší město České republiky, jinak je zde pomálu středně velkých měst. Plzeň je kulturním centrem kraje. Jsou zde dvě vysoké školy. Na Západočeské univerzitě také například Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara. V Plzni existuje několik divadelních scén a kamenných divadel. Sídlí zde Západočeské muzeum v Plzni, Západočeská galerie v Plzni, Galerie města Plzně a univerzitní Galerie Ladislava Sutnara. V Plzni dále funguje několik multižánrových kulturních institucí jako je Papírna (koncertní sál, kavárna, galerie, ateliéry), Zastávka nebo DEPO2015.
Plzeň byla v roce 2015 Evropským městem kultury, díky němuž došlo k aktivizaci kulturního potenciálu v celém kraji, k rekonstrukci a transformaci kulturních objektů. Po této dočasné podpoře se však mnohé projekty zase uspaly nebo transformovaly do menších aktivit. Výrazným multifunkčním centrem je Moving Station, provozované zapsaným ústavem Johan v prostorách zrekonstruovaného plzeňského nádraží, které se z komunitního projektu v profesionálně fungující instituci přetvořilo i díky aktivitám spojeným s Evropským městem kultury. Zaměřuje se především na divadelní žánry a jejich přesahy a důležitý je vzdělávací aspekt. Mimo Plzeň a jeho městské části se nachází v kraji další okresy: Klatovy, Domažlice, Rokycany a Tachov. V Klatovech od roku 1989 existuje Galerie Klatovy / Klenová (dříve Okresní galerie Klenová). Výrazné je působení Muzea a galerie Severního Plzeňska v Mariánské Týnici u Kralovic. Další aktivity jsou napojeny na menší spolky, mezi které patří Úterský Bart, Domaslav, Otisk nebo Pomozme si sami. Kulturní centrum Plovárna Manětín je drobným spolkem zabývající se polidšťováním místní kultury s regionálními přesahy. V pošumaví homeopaticky působí kulturní spolek Rašelina, který je platformou pro nezávislé umění, péči o přírodu a krajinu. Poblíž Horažďovic působí na poli umění a soběstačnosti umělecké centrum Artmill. V Chříči funguje sdružení Propolis, které kulturně spravuje Chříčský pivovar a pořádá každoroční multižánrový festival Křič Fest.
V kraji je důležitá obnova sakrálních památek, nacházejících se na někdejším území německy mluvícího obyvatelstva, kraj podporuje například projekt Západočeské baroko. Celkově se region vypořádává s odsunem původního obyvatelstva a snaží se navazovat na původní historii. (Jmenujme například projekty Zmizelé Sudety spolku Antikomplex nebo společný projekt Centra pro komunitní práci západní Čechy a Centra dalšího vzdělávání v okrese Cham - Znovuobjevené poklady Sudet.)
Národní park Šumava je nejdůležitějším chráněným územím (do Plzeňského kraje zasahuje), dále jsou významné: Český les, Brdy, Křivoklátsko a Slavkovský les. V kraji se nachází řada cenných historických památek. Působil zde Jan Blažej Santini-Aichel (Klášter v Plasech, Kladrubský klášter). V kontextu České republiky patří zdejší životní prostředí v kraji mezi méně znečištěné (mimo Plzeň a okolí dálnice D5). Ekologická politika kraje se podepisuje na charakteru ekologicky obhospodařované půdy, jejíž rozloha je druhá nejvyšší po Jihočeském kraji. Index vzdělanosti je nízký v pohraničních oblastech a dále na Domažlicku a kolem Horažďovic. Intenzita kulturních aktivit je možná překvapivě nízká v okresech kolem Plzně a dále kolem Nepomuku a Horažďovic. Vyšší je v pohraničním Klatovsku.
Důležitými ekologickými organizacemi v kraji jsou občanské sdružení Envic, ČSOP Neurazy, ČSOP Vidice, ČSOP Manětínsko, spolek Jsme částí Země, Nepomucký ornitologický spolek, Vaváky, o.s., Ořešák - spolek pro ochranu přírody, Děti Země – Plzeň, Šumava sobě, o.s., spolek Horní Berounka, Jaderný odpad - děkujeme, nechceme!, spolek Přátelé Šumavy, Klub ochrany dravců a sov při sdružení Děti Země, Nadační fond Zelený poklad a Občanské sdružení Aktivios.
