Kraj
Kraj je počtem obyvatel nejmenší v Čechách a je ze 43 procent pokryt lesy. Populace i osídlení kraje stále nesou poválečné důsledky změn. Vysídlení německého obyvatelstva a vzápětí umělé dosídlování způsobilo zánik mnohých vesnic v periferních částech kraje. Index vzdělanosti je nejnižší právě v pohraničních oblastech, ale i na Sokolovsku. K historickému průmyslovému charakteru kraje, který dlouhodobě ztrácí na významu, patřilo tradiční odvětví výroby skla, porcelánu, stavebních hmot a textilní průmysl. V současné době dochází k pomalé regeneraci některých odvětví.
Aktuálním problémem Karlovarského kraje je takzvané druhé vysídlování. Mladí lidé tu nemají možnost získat dostatečně kvalitní vzdělání na vyšších odborných nebo vysokých školách a celkově se vylidňují i malé obce. V příhraničí lidé jezdí za prací do Německa a o kulturní nebo jiné aktivity v místě svého bydlení nemají velký zájem. Dále od hranic je často problém s nezaměstnaností a zadlužením. Nejhůře je na tom okolí Sokolovska. Nejzápadnější region sousedí s Bavorskem a Saskem. Tato poloha významným způsobem definovala charakter a roli regionu v oblasti pohraničí.
Vyšší kulturní aktivitu přitahují lázeňská města Karlovy Vary, Františkovy Lázně a Mariánské Lázně, ale kvalita akcí a kulturních institucí je kolísavá. Nejlidnatějším okresem kraje je okres Karlovy Vary, který je také největším kulturním a turistickým centrem. Jedná se o místo konání Mezinárodního filmového festivalu, sídlí zde městská galerie a krajská příspěvková sbírkotvorná Galerie umění Karlovy Vary. Návštěvnost lázeňských měst výrazným způsobem ovlivnila pandemie covidu. Tato města, sezónně velmi turisticky populární, navíc dlouhodobě trpí úbytkem místních obyvatel zejména mladší generace. Intenzita kulturních aktivit je přirozeně vyšší v lázeňských městech a nejnižší v pohraničním Ašsku a Kraslicku. Nízká je také na Sokolovsku.
Nově jsou Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně zapsány na seznam Unesco a vznikají zde nové spolky, například karlovarské spolky KultiVary nebo Vzbuďme Vary, nebo festivaly, příkladem je Marienbad Film Festival, každoročně od roku 2016 oživující také veřejné prostory Mariánských Lázní a přesahující do oblasti současného experimentálního umění, fungující s podporou místních komunit. Nedaleko odtud se koná každoročně akce Oživme Prameny, která se mimo jiné snaží o rekonstrukci některých minerálních pramenů a zpřístupnění jejich okolí, bývalého lázeňského parku. V Chebu sídlí příspěvková organizace kraje Galerie výtvarného umění v Chebu, která má dlouhodobě velmi kvalitní výstavní program. Dalším kulturním centrem je obec Valeč, na zdejším zámku probíhají výstavy současného umění a doprovodné programy v režii místní komunity včetně hlavního festivalu Povaleč a letních výstav v Letohrádku Valečského zámku. Výjimečným počinem je provoz soukromé Bečovské botanické zahrady v Bečově nad Teplou, který je ve svém programu mnohem aktivnější než například státem podporovaná ekocentra.
Kvalita ovzduší v kraji je v porovnání s ostatními oblastmi České republiky v zásadě dobrá. Ekologicky problematické zůstávají ale hnědouhelné elektrárny (emise oxidu siřičitého jsou druhé nejvyšší po Ústeckém kraji). V Jáchymově se nachází úložiště radioaktivního odpadu. V kraji také existuje řada lokálních ekologických zátěží, přestože se od důlní činnosti postupně ustupuje.
Důležitými ekologickými organizacemi v kraji jsou: Ekocentrum v Chebu, Zelený dědek v Aši, ČSOP v Chodově, ČSOP Alter meles ve Žluticích, Spolek Kozodoj, AREAviva - Sdružení pro ekologii a zemědělství a Ekocentrum v Bečovské botanické zahradě.
Potřeby situace Karlovarského kraje dobře mapuje speciální vládní projekt Místa zblízka, v jehož cílech stojí: „U periferních oblastí ČR s vysokou nezaměstnaností, závislostí na velkých centrech a s odlivem mladé populace do měst, usiluje projekt o změnu, vede k formování soběstačné, udržitelné, učící se lokality. V průběhu projektu se místní aktéři naučí užívat vnitřních zdrojů místa, kde žijí a pracují a aktivně vytvářet i využívat nové příležitosti se dále rozvíjet i vzdělávat tak, aby docházelo ke zvyšování místní zaměstnanosti. Cílem je změna přístupů, strategií, rozvoj kompetencí CS.“ Projekt je sice zaměřen na zaměstnanost, ale z velké části se týká i podmínek v kultuře, kulturních kompetencí a zázemí.
