Kartografie (Eko)systémů: Black Edition

Co je náplní a dlouhodobým cílem spolku Za krásnou Ostravu?

Jsou to dvě věci. Máme praktickou část, kde je hlavní náplní osvěta Ostravanů v oblasti kultury a umění, zabýváme se také přírodním dědictvím. Děláme buď konkrétní akce, to znamená, že vytváříme různé pamětní desky, naučné cedule, staráme se o bylinkové zahrádky, děláme hmyzí domky ve spolupráci s Fiducií. Druhá část je potom vzdělávací, dlouhodobá, kdy vydáváme bulletin Krásná Ostrava, který vychází čtyřikrát ročně. V něm se věnujeme současnosti a minulosti Ostravy a k tomu pořádáme různé programy k tématům architektonických soutěží, jak má vypadat veřejný prostor, jaká má být práce s lidmi.

Jaký je vztah Fiducie a Za krásnou Ostravu?

Hodně se prolínají lidé, kteří jsou v obou spolcích. Za krásnou Ostravu není spolek, ale seskupení lidí a ti se finančně skládají na různé aktivity, třeba na pamětní desky, protože nemáme žádné dotace. Fiducia je spolek, který dělá větší projekty a programy. Některé finančně náročnější projekty, jako sochy nebo hmyzí domky, grantuje Fiducia. Dobrovolnické seskupení Za krásnou Ostravu zase přispívá prací a pomocí na aktivitách.

Jakou má spolek tradici a kdo za ním v současnosti stojí?

Krásná Ostrava vznikla v roce 2013 a předcházely jí různé aktivity, které řešily otázky veřejného prostoru nebo diskuse o tom, jak nakládat s městem. Postupem času jsme se rozhodli, že nebudeme jen poukazovat na to, co je ve městě nefunkční, ale sami budeme některé věci zlepšovat fyzickou prací, třeba osadíme záhonek nebo vytvoříme pamětní desky. Ze začátku to byly guerillové aktivity, úpravy pozemků na nepovolených místech, a pak se to rozvíjelo. Je nás vždycky čtyřicet, tento počet se snažíme držet, to je takové jádro. Vždycky, když někdo odejde, hlasujeme o nových členech a vybíráme z lidí, kteří něco aktivně dělají pro město. Organizační jádro spolku je ve Fiducii, tam je naše setkávací místo. U Fiducie je taky produkční rada, která řeší, čím se budeme zabývat v dalším roce.

Co je vaše hlavní činnost? Jakou aktivitu považujete za „vlajkovou“?

Nejdůležitější jsou dvě aktivity. Jedna vedoucí ke vzniku pamětních desek a naučných cedulek. Každý rok se snažíme o vznik pamětní desky věnované nějakému významnému ostravskému rodákovi. A druhá aktivita je bulletin Krásná Ostrava, kde se snažíme mapovat, co se ve městě děje, ne akce, ale spíše témata.

Jaká je četnost vašich aktivit? Věnujete se činnosti spolku na denní bázi?

Máme několik akcí měsíčně. Za krásnou Ostravu jednou dvakrát za měsíc, Fiducia osm akcí měsíčně. Vnitřní fungování jede na denní bázi.

Spolupracujete s místní komunitou? Jakým způsobem se vám daří zapojit místní aktéry?

Jasně. I v okrašlovacím spolku se třeba snažíme přibírat mladé lidi. Na některé aktivity chodí hodně mladí―třeba na čištění soch, komentované procházky. Ale třeba se na nás obrátili i mladí lidé, kteří přišli do Fiducie a chtěli pomoct se záchranou komínu Strakáče, k těm jsme se zase připojili my. Stává se běžně, že si nás komunita najde a společně se snažíme něco změnit, ale taky se jim samotným snažíme ukázat, že se situací můžou něco udělat, založit vlastní iniciativu a pracovat sami.

Jsou v regionu další organizace, se kterými spolupracujete?

V Karviné je spolek S.O.S. Karviná, kde s jedním členem spolupracujeme na mapě Tří živlů, přičemž on dělá tu karvinskou část. Jinak spolupracujeme třeba s opavskou a ostravskou univerzitou, s menšími spolky, jezdíme na festivaly, poskytujeme prostory pro velké festivaly. Tady v Ostravě to běžně funguje tak, že příspěvkové organizace jsou hodně nápomocné. Když děláme veřejné debaty, tak nám prostor poskytne galerie Plato a pomůže s propagací i organizačně. To tady funguje dobře dlouhodobě.

Jaký je dosah vašich aktivit, je pro vás dostatečný, nebo usilujete o širší záběr?

Zájem je velký, musíme odmítat. Nestíháme ani dělat, co bychom chtěli. Jedná se o dobrovolnický spolek, kde všichni máme ještě svá zaměstnání, takže dělat tuhle práci po večerech je pro nás náročné. Vždycky musíme uvažovat tak, abychom to zvládli udělat v nějaké kvalitě.

Je pro vás důležitý mezioborový přístup? Snažíte se skrze své aktivity propojovat různé obory a přístupy k tématu?

Naše hlavní témata jsou architektura, literární a výtvarné umění, veřejný prostor, ale i příroda, protože máme v týmu i přírodovědce a téma ostravské krajiny je velice silné.

Jakým způsobem zajišťujete dlouhodobou udržitelnost?

Spontánně. Dokud je chuť a energie něco dělat, tak to má nějakou udržitelnost, a ve chvíli, kdy energie vyhasne, tak to skončí. Samozřejmě ve Fiduně máme grantové projekty na více let, tak tam je to dané tímhle. Jinak to ale máme hodně mentálně nastavené tak, že nás to baví a vidíme v tom smysl. Ale nějaké plánované desetiletky nemáme.

Jaké jsou formy místní podpory, kterou získáváte nebo o kterou usilujete?

My to máme tak, že se snažíme využívat veřejné dotační zdroje, jakožto transparentní financování, kdežto sponzorství se snažíme vyhýbat. Máme drobné dárce, kteří nám přispívají třeba na pamětní desku, to jsou členové spolku, anebo ti, kteří přispěli na tisk bulletinu―ty v něm pak jmenujeme. Tím, že nemáme platy, tak hodně šetříme na nákladech a tolik zdrojů ani nepotřebujeme.

Získáváte podporu též mimo region? Získáváte mezinárodní podporu, případně chystáte se o ni zažádat?

Nechystáme. Kdysi jsme měli visegrádský grant, ale to není naše ambice. My děláme místní věci, co se týče veřejného prostoru. Co se týče výtvarného umění, tak máme i zahraniční vystavující, ale to podporuje ministerstvo. Tam se nám daří docela úspěšně získávat dotace i v konkurenci ostatních galerií.

Jaké jsou podle vás zásadní problémy Ostravy a Ostravska a co by bylo potřeba změnit?

Velké téma byla absence transparentního zadávání třeba architektonických soutěží a zakázek, to byla aktivita, které jsme se věnovali desetiletí. Vedlo to k tomu, že město začalo zadávat soutěže jak v architektuře, tak u soch. Což vede k dalšímu tématu, a to je osvěta ohledně moderního umění. Do soutěží se hlásí hodně moderních návrhů, na které lidé prostě nejsou zvyklí.

Jaký je ve spolku poměr dobrovolnické práce a placené práce?

Většina dobrovolnické, tak dvacet procent placené. Snažíme se samozřejmě zaplatit grafičce, která dělá časopis, korektorce nebo dáváme honoráře hostům na debatách. Časopis _Krásná Ostrava _je celý dobrovolnický, tam se neplatí nikomu. Já se živím jako antikvářka, ale platíme na dohody třeba kurátora nebo koordinátora a lidi, kteří naplňují projekty.

Máte nějakou konkrétní vizi do budoucna?

Vize je asi držet téma, které je důležité pro společnost, pro mě je jím hlavně otevřenost. Není úplně nejdůležitější vyhrávat souboje, ale udržet témata v otevřené diskusi, i když víš, že nemůžeš vyhrát.

Jak vnímáte způsob fungování kulturních organizací v době environmentální krize, měly by se nějakým způsobem proměnit, usilujete o to?

Je to pro nás téma. Už jen když řešíme, jestli je potřeba tisknout tolik věcí, nebo jak šetřit energii. Zvažujeme jiné cesty propagace, aby se tak nespotřebovávaly zdroje. Téma, které nás zajímá, je, jestli má být město tak aseptické a jestli není na čase vrátit ho přírodě. My jsme zvyklí, že je město čisté a zarovnané, ale není na čase zamyslet se, jestli není možné změnit přístup? Tomu se teď taky věnujeme. Na drobnostech se snažíme lidem ukázat, jak jednoduše se dá přírodě pomoci. Třeba nechat hromadu dřeva na náměstí pro brouky.

Věříte v potenciál umění a kulturních aktivit zlepšovat životní podmínky v místě působení?

Jasně, jasně. Věřím tomu já a všichni ve spolku. A je to vidět, třeba když je dobře navržena část města urbanisticky a architektonicky, tak jaký obrovský vliv to má na lidi, kteří to nedokáží popsat, ale podvědomě to vnímají. Taky máme zkušenost s tím, že když se o nějaký objekt staráš, tak z něj přestane být problémové místo, najednou to lidé respektují a přestanou to ničit, třeba sprejovat po sochách a podobně.

Máte nějaký vnitřní kodex fungování, třeba s ohledem na stav klimatické nouze, genderové otázky, spolupráci s problematickými subjekty, otázky financování?

Myslím, že všichni na to máme stejný názor. Genderově, rasově, orientačně nic neřešíme a nikdy jsme to neměli jako bariéru. Jediné, s čím počítáme, je to, že člen není politik, a když se politikem stane, tak mu zpasivníme členství a po své politické kariéře se samozřejmě může vrátit zpátky. Ale to máme nepsané, je to spíš taková společná idea.

Jak proměnila izolace v důsledku koronaviru váš způsob fungování?

Začali jsme dělat básničky na ulici na téma naděje―lidi poslali básně o naději, co mají rádi, a my jsme udělali cedulky po celém městě. Pak jsme začali dělat online akce, v létě terénní přednášky a vycházky. Oprášili jsme i vystavní prostor, který je u Textilie, a tam jsme začali pravidelně dělat výstavy. Chuť a motivace dělat akce se u nás nezměnila, jen jsme trochu upravili způsob tak, aby to vyhovovalo nařízením. Každý měsíc jsme i tak vytiskli program s akcemi, snažili jsme se standardně fungovat.

Jaké kanály nejčastěji používáte k propagaci své činnosti na veřejnosti a jak si myslíte, že jsou úspěšné?

My to kombinujeme, protože jsme zjistili, že lidi si pořád rádi vezmou letáček. Ty roznášíme po městě, ale neděláme výlep, to nám přijde nevýhodné. Děláme tiskové zprávy do médií a pro rozšiřování názorů používáme sociální sítě. A od covidu máme webové stránky.

Je něco, čeho se vám ve vašem místě působení (regionu) nedostává, ale nacházíte to v jiných regionech?

Myslím, že ani ne. Kulturní infrastruktura je nyní docela dobře nastavená. Ale otázka je, jak dlouho to bude trvat, to se uvidí po volbách. Ale jinak oproti jiným městům nepociťuji nějaký velký deficit.