Kartografie (Eko)systémů: Black Edition

Inovativní projekt Místa zblízka realizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Je financován z Evropských sociálních fondů, z operačního programu Zaměstnanost a ze státního rozpočtu České republiky. Jeho cílem je vytváření nových příležitostí a budování udržitelných a soběstačných komunit. Projekt probíhá na Ašsku, Sokolovsku, Lounsku a Podbořansku. U těchto periferních oblastí České republiky s vysokou nezaměstnaností, závislostí na velkých centrech a s odlivem mladé populace do měst, usiluje o změnu a formování „učící se“ lokality. V průběhu projektu se místní aktéři učí využívat vnitřní zdroje místa, kde žijí a pracují, aktivně vytvářet nové příležitosti a dále se rozvíjet a vzdělávat tak, aby docházelo ke zvyšování místní zaměstnanosti. S odbornou garantkou projektu Tatianou Konrádovou vedla rozhovor Dagmar Šubrtová.

Kolik aktérů je součástí vašeho projektu?

Působíme v periferních oblastech v Karlovarském a Ústeckém kraji, konkrétně na Lounsku, Podbořansku, Ašsku a Sokolovsku. Obecně se v těchto lokalitách potýkáme s výraznou pasivitou lidí. Vyhledáváme proto zejména aktivní jedince, kteří májí zájem měnit místo, kde žijí nebo pracují, ti pak inspirují další. Doposud jsme spolupracovali s asi tisícovkou místních lidí s různou mírou intenzity spolupráce. Nejčastěji jsou to starostové malých obcí, neziskové organizace, neformální iniciativy, drobní podnikatelé či tzv. místní akčňáci. Naše fungování vychází z myšlenky podpory aktivit iniciovaných tzv. zdola, přímo od místních, kteří nejlépe znají svůj region. Veškeré naše intervence jsou tedy ve spolupráci s místními, zároveň upřednostňujeme individualizovaný přístup k jejich potřebám. Po celou dobu projektu také od místních aktérů reflektujeme zpětnou vazbu.

Naše lokality se však od sebe výrazně liší, zejména z pohledu sociální a ekonomické situace. Louny a Podbořany, které jsou v Ústeckém kraji, jsou navázané na hodinovou vzdálenost autem do Prahy, jsou více propojené s centrem, najdete tu více aktivních lidí ochotných se podílet na změně. V tomto regionu jsme proto více spolupracovali se spolky a neformálními skupinami lidí. Na Ašsku a Sokolovsku je situace složitější. Mnoho lidí pracuje za hranicemi, spolkový a komunitní život se příliš nerozvíjí, mladí lidé odcházejí, je zde nedostatek služeb nebo volnočasových aktivit. Zároveň je zde vysoká nezaměstnanost a časté exekuce nebo třeba jedna z nejnižších volebních účastí. Tady byli našimi partnery zejména obce a starostové, příspěvkové organizace, kulturní a vzdělávací organizace nebo organizace působící v sociální oblasti, také místní akční skupiny.

Podařila se nějaká viditelná dlouhodobá změna v těchto lokalitách?

Projekt funguje pátým rokem, což pro realizaci výrazných změn není dlouhá doba. Jen první rok mapujete lokality, hledáte místa a témata, která mají potenciál být rozvíjena s výhledem na pozitivní změny pro daný region. Hledáte ty správné aktivní lidi a motivujete je, vzděláváte a předáváte jim kompetence k tomu, aby byli schopni časem sami rozvíjet soběstačné a udržitelné komunity. I realizační tým jsme se snažili vytvořit z místních odborníků. Ostatně i komunitní koordinátoři jsou většinou přímo z cílových lokalit, případně se tam pro účely realizace projektu stěhovali, aby si vytvořili vazby na dané místo a lépe ho poznali.

Podařilo se nám najít desítky zajímavých témat k rozvíjení, stovky aktivní lidi, které jsme motivovali, vzdělávali, zasíťovali je s odborníky. Drobné změny pozorujeme již nyní, ty zásadnější snad uvidíme s odstupem několika let. Např. když spolupracujeme s konkrétním starostou, většinou ho proškolíme k danému problému, který řeší, uspořádáme kulatý stůl nebo setkání s veřejností, zasíťujeme ho s odborníky nebo dalšími starosty, vyjedeme s ním za hranice za příklady dobré praxe. Výsledek naší spolupráce s výraznějším dopadem na obec nebo širší region ale může být patrný až za několik let.

A máte nějaký příklad, který myslíte, že se vyloženě podařil?

Intenzivní a snad i zdařilá spolupráce probíhala v obci Aš. Participovali jsme na nastavení dotační politiky obce pro podporu komunitních a neziskových aktivit, spolupracovali jsme na tvorbě rodinné politiky, otevřeli jsme téma prázdných a nevyužitých budov, pomáhali jsme proškolit zaměstnance k tématu integrace menšin nebo rozvíjet komunitní život v obci, např. nedávno jsme tam ve spolupráci s místními realizovali první velký komunitní festival. Na Lounsku jsme zavedli pravidelnou diskusní platformu pro občany, zástupce obce a odborníky, kde se diskutují lokální problémy a hledají řešení. Pomohli jsme vybudovat naučné stezky a otevřít debatu o rozvoji turismu, např. i za pomocí digitálních vychytávek. Na Podbořansku jsem díky desítkám odborných exkurzí pomohli upozornit na místa, která si zaslouží větší péči místních a poradili, jak na to. Na Sokolovsku jsem podpořili desítku starostů menších obcí v tom, jak zavádět participativní prvky do vedení obce nebo jim poskytli konzultace většinou k financování projektů ve veřejném prostranství, společně jsem vyrazili za hranice pro inspiraci k německým starostům.

Ještě se vrátím k tomu, že znatelné změny v lokalitách mohou být pozorovány až s větším časovým odstupem. Ilustrovat to lze třeba na příkladu podpory místní podnikatele v Lounech, který se rozhodl založit sociální podnik. V Lounech jsme na dané téma realizovali workshopy a ve spolupráci s místní aktivní sociální podnikatelkou jsme uspořádali týden sociálního podnikání (diskuse, přednášky, ukázky dobré praxe). Podnikateli jsme poskytli konzultace, pomohli vytvořit byznys plán a poskytli informace k možnostem financování, zasíťovali jsme ho s dalšími sociálními podnikateli. Zda se mu však nakonec podaří založit a provozovat sociální podnik, tedy podpořit lokální zaměstnanost, se dozvíme až s odstupem času.

Kromě přímé práce s aktéry rovněž připravujeme publikace, teoretickou oporu s příklady z praxe pro ty, kteří chtějí pokračovat v komunitně vedeném místním rozvoji i po skončení našeho projektu. Nedávno jsme vydali publikaci o tom, jak realizovat komunitní koordinaci v obcích, jaká je role a agenda komunitního koordinátora nebo kde na takové aktivity čerpat finanční zdroje. Aktuálně připravujeme e-learningové kurzy k financování obecních projektů nebo interaktivní mapu lokalit pro sdílení nabídky a poptávky spolupráce mezi místními. Snažíme se, aby naše výstupy převzali místní, třeba obce, spolky nebo místní akční skupiny, aby jim sloužili k rozvíjení komunit.

Prakticky to funguje tak, že tam máte komunitního koordinátora, ten je také mediátor?

Přesně tak, komunitní koordinátor koordinuje veškeré aktivity v dané lokalitě. On je ten, který musí mít dobře zmapovanou lokalitu, vědět, co se v místě děje a znát témata, která tam rezonují. Musí perfektně znát místní aktéry, vědět, kdo má vliv, kdo je aktivní. Musí mít zmapované formální i neformální struktury. Je zároveň iniciátorem. Pokud místní nepřichází s nápady, jak zlepšovat město, kde bydlí, komunitní koordinátor na základě znalosti místa sám navrhne, co by se dalo zlepšit. V lokalitě působí i jako mediátor, v případě rozdílnosti názorů nebo řešení konfliktů posadí aktéry k jednomu stolu a pomáhá vést debatu a nalézt konsensus. Navštěvuje zasedání zastupitelstev, veřejné debaty, ale také se s místními potkává na jarmarcích, v knihovně, na komunitních akcích nebo třeba v kulturním domě.

S podněty, v projektu je nazýváme potenciály, se kterými přichází místní nebo které sám identifikuje, se pak obrací na mezioborový tým expertů. Vedle komunitní koordinace je tak mezioborová spolupráce další z principů, na kterém je náš projekt postaven. Multidisciplinární přístup se uplatňuje zejména při komplexní analýze lokalit a potřeb aktérů a následně při procesu změn. Na daný problém je v lokalitách nahlíženo napříč obory, které jsou v našem mezioborovém týmu zastoupeny, k řešení místních problémů se tak přistupuje komplexně. I v tomto je náš projekt inovativní.

Kolik máte těch komunitních koordinátorů?

V projektu jsou 4 komunitní koordinátoři, v každé lokalitě působí jeden. Za nejvíce složitý vnímáme sokolovský region. Delší dobu se nám nedařilo tam najít komunitního koordinátora s adekvátním vzděláním a zkušenostmi, který by byl schopen zvládnout regionální specifika, zároveň jsme tady oproti ostatním lokalitám realizovali i méně intervencí, neboť v regionu chybí rozvinutá občanská společnost a aktivní lidé.

Čím je to způsobeno?

Působíme v regionech, které jsou periferními oblastmi se všemi negativy, co k nim patří. Jsou zasaženy komplexními sociálními i environmentálními problémy. Regiony stagnují, i přesto, že mají obrovský rozvojový potenciál. Jak jsem uváděla, potýkají se s vysokou mírou nezaměstnanosti, špatnou dopravní dostupností, četnými exekucemi, odlivem mladých lidí, nedostatkem služeb atd., výčet negativních jevů by byl dlouhý. Zároveň jde o území bývalých Sudet, které s sebou nesou stopy tzv. vykořeněných oblastí a vyžadují si specifické zacházení. Realizovat změny v takových lokalitách není snadné.

Důležitým faktorem, proč bylo fungování projektu na Sokolovsku náročnější, je i fluktuace na pozici komunitního koordinátora. Na Sokolovsku jsme se potýkali nejčastěji s vyhořením komunitního koordinátora. Je velmi demotivující, když se vám nedaří najít aktivní lidi, se kterými chcete realizovat určité změny. Nejvíce aktivit jsme realizovali na Lounsku, kde od začátku našeho fungování působí stejná komunitní koordinátorka, která si u místních vybudovala důvěru a lokalitu i aktéry dobře zná. Je zde také více rozvinutá občanská společnost. V posledním roce našeho fungování se nám to také daří na Ašsku a Podbořansku. Z mého pohledu projektového manažera a odborného garanta, který vnímá projekt komplexně, je role komunitního koordinátora pro realizaci změn v lokalitách, a tedy i pro hodnocení úspěšnosti projektu, zcela klíčová.

Další projekt, který chystáte, bude využívat poznatků z tohoto projektu? Budou na sebe navazovat?

V dalším připravovaném projektu se zaměříme na téma zelené ekonomiky a tvorbu nových zelených pracovních míst. Spolupracovat budeme primárně s obcemi a zaměstnavateli, tam budeme pokračovat, kde jsme v projektu Místa zblízka skončili, a využijeme znalost lokalit a jejich aktérů. Chceme připravit obce a zaměstnavatele na změny na pracovním trhu a na nové výzvy v souvislosti se zelenou ekonomikou. Chceme je vzdělávat, posílit spolupráci s evropskými městy, vyjíždět za příklady dobré praxe, vytvářet partnerství mezi obcemi.V Čechách téma zelené ekonomiky ještě stále nerezonuje tak, jak by mělo. V Ústeckém a Moravskoslezském kraji se bude utlumovat těžba uhlí, budou vznikat nová pracovní místa, některé obce tuto výzvu chtějí řešit už nyní. S novým projektem proto budeme pokračovat nadále v Ústeckém, Karlovarském a nově také v Moravskoslezském kraji a budeme zavádět nové inovativní přístupy v rámci podpory zaměstnanosti a soběstačnosti strukturálně postižených regionů a regionů dotčených těžbou uhlí.

Tatiany Konrádové se ptala Dagmar Šubrtová