Témata

Ostravské laguny

(Wikipedie)

Jako ostravské laguny je označován areál tří velkých lagun poblíž ostravského sídliště Fifejdy, kde byl od konce 19. století ukládán odpad z rafinerské výroby a později také z regenerace použitých mazacích olejů. Tato praxe byla ukončena s ukončením činnosti chemičky Ostramo v roce 1996, ke které areál spadal. Za tu dobu se v areálu vytvořila obrovská ekologická zátěž a místo bylo jedním z nejznečištěnějších v Česku. Ropné kaly pravidelně obtěžovaly okolí zápachem. Od roku 2003 probíhá sanace areálu. Hlavní etapa sanace, odtěžování kalů, skončila 19. prosince 2020. Následovat bude čištění kontaminované zeminy, podloží a podzemních vod s výhledem na několik dalších let.

Historie

Historie skládky na periférii Ostravy je spojena se založením rafinérie minerálních olejů v roce 1888. Tu založil vídeňský průmyslník se záměrem zpracovávat ropu z Haliče a vyrábět petrolej pro svícení.

V průběhu času se výroba přeorientovala na letecký benzín a motorové a turbínové oleje, zejména na jejich mazací složku. Ostrava se mezitím rozrůstala a areál se tak ocitl v blízkosti bytové zástavby. Postupně vznikly tři velké laguny plné odpadů z rafinerie.

Ze soukromé firmy se stal státní a v kuponové privatizaci opět privatizovaný podnik Ostramo. Ten zasáhly v roce 1997 povodně a firma tak s velkými dluhy zkrachovala bez možnosti zrealizovat závazek odstranit ekologické škody. Vzhledem k rozsahu a náročnosti likvidace převzal zodpovědnost stát.

Státní sanaci zajišťuje státní podnik DIAMO formou veřejných zakázek. Sanace začala v roce 2003 a potýkala se s řadou komplikací.

Odtěžení kalů

Odtěžování kalů začalo v roce 2004. Do roku 2011 bylo vytěženo na 200 tisíc tun kalů a další těžba ustala a bylo zjištěno, že na místě je dalších 91 562 tun kalů navíc. S další těžbou těchto nadbilančních kalů pokračovala společnost AVE CZ.

Odtěžení kalů bylo ukončeno na konci roku 2020 a poslední transport kalů z místa odjel 19. prosince. Zlikvidování jen nadbilančních kalů vyšlo na 480 milionů Kč.

Jediným českým zařízením, které bylo schopno a ochotno energeticky využít upravené kaly, byla Plynárna Sokolovské uhelné ve Vřesově. Jelikož ale v srpnu 2020 ukončila provoz, bylo nutné zbylých asi 12 tisíc tun kalů uskladnit ve dvou meziskladech v severních a jižních Čechách a najít náhradní energetické využití. To se podařilo v Německu a dojde k němu nejspíše v průběhu roku 2021.

Čištění zeminy a vod v podloží

V podloží jsou silně kontaminované vody. Po odtěžení kalů bude následovat jeho doprůzkum, v rámci kterého se budou odvrtávat průzkumné vrty. Díky nim bude zjištěn rozsah kontaminace v podloží, čili především její hloubka. Po tomto průzkumu bude laguna zakryta fólií kvůli zabránění pronikání dešťové vody do podloží, čímž se sníží zatížení čistírny těchto vod.